Syn.: Nasturtium officinale var. microphyllum Boenn. ex Rchb., Nasturtium officinale var. olgae N. Busch, Nasturtium uniseriatum H. W. Howard et Manton, Pirea olgae T. Durand ex Prantl, Rorippa microphylla (Boenn. ex Rchb.) Hyl.
Česká jména: potočnice drobnolistá (Hejný et Slavík 1992, Kubát 2002)
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Rozšíření: Roste zejména v severozápadní Evropě, do jižní a střední Evropy zasahuje spíše ojedinělými lokalitami. Na východ zasahuje její areál po Slovinsko, Rakousko, Českou republiku a Polsko, na sever po Britské ostrovy, Dánsko a jižní Švédsko, na jih po Španělsko a severní Itálii, roste také v Řecku a v Africe v Maroku. Druhá oblast přirozeného výskytu jsou horské oblasti Středního východu (východní Írán, dále východní Afghánistán, severní Pákistán a severozápadní Indie). Nepůvodní výskyt je znám z rozsáhlých oblastí Severní Ameriky (někdy je zde označována i jako původní), severovýchodní a středovýchodní Afriky, Jemenu, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Havaje a Chile. V České republice roste velice vzácně pouze na střední Moravě, vyskytuje se zde na okraji evropského areálu. V současnosti je u nás známa ze třech lokalit (Hrdibořice – NPP Hrdibořické rybníky, Bedihošť u Prostějova, Tovačov). Na Slovensku neroste.
Ekologie: U nás roste výhradně při březích vodních příkopů na slatinných podkladech ve vodách neznečištěných, avšak bohatých na živiny. Mimo naše území roste řidčeji i na březích stojatých vod a ve vodách s nižším pH. Ve vodních příkopech často tvoří plaury (rostliny kořenují při břehu a na vodní hladině tvoří plovoucí koberce). Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalé vodní až mokřadní byliny. Lodyhy ve vodě poléhavé, v koncových částech vystoupavé, často silné, rýhované, (10–)30–70(–100) cm dlouhé. Listy střídavé, lichozpeřené, v obrysu úzce eliptické až obvejčité, (4–)5–10(–11) cm dlouhé, lístky v počtu (5–)7–9, mírně dužnaté, zelené, na podzim červeně či bronzově naběhlé, nepravidelně mělce vroubkované až celokrajné, koncový lístek vždy větší, eliptický až tupě srdčitý, postranní lístky ± eliptické, přisedlé nebo krátce řapíčkaté. Květy v hroznovitém květenství; kališní lístky na bázi ± vakovitě vyduté; korunní lístky 4,5–6 mm dlouhé, bílé; prašníky žluté, u delších tyčinek prašníky extrorzní. Šešule úzce válovité, vzhůru prohnuté, (15–)18–22(–25) mm dlouhé, 1,5–2 mm široké, plodní stopky rovnovážně odstálé, (10–)12–15(–20) mm dlouhé. Semena v šešulích zpravidla jednořadě uspořádaná, cca 1 mm velká, zploštělá, červenohnědá, se síťovitou skulpturou, na každé straně semene 100–200 ok sítě.
Záměny: Častější, i když rovněž vzácná potočnice lékařská (Nasturtium officinale) má šešule silnější a kratší, s kratšími plodními stopkami, semena v šešulích dvouřadě uspořádaná, povrch semen má hrubší síťovitou strukturu (na každou stranu semene připadá cca 25–50 ok sítě). Oba druhy se liší také počtem chromozomů (Nasturtium officinale je tetraploid, Nasturtium microphyllum oktoploid). Velmi vzácně, mimo lokality těchto druhů, lze u nás najít i hexaploidního křížence obou druhů, potočnici zkříženou (Nasturtium ×sterile), která má šešule buďto zcela zakrnělé a zaschlé, nebo deformované, pouze s 1–2 vyvinutými semeny.
Záměna je možná také s hojnou řeřišnicí hořkou (Cardamine amara), která má fialové prašníky a ± rovné šešule, při troše zkušeností se dá odlišit i podle listů, přestože ty jsou velmi variabilní (lístky jsou na vrcholu zubů či laloků kratičce hrotité).
Ohrožení a ochrana: V ČR kriticky ohrožený druh (C1b), ve stejné kategoriii je i chráněný zákonem (§1). Jako kriticky ohrožený (CR) je druh klasifikován rovněž ve Švédsku, jako ohrožený (EN) v Švýcarsku, jako vzácný (R) ve Slovinsku, jako zranitelný (VU) v Polsku a Rakousku.
Využití: Stejně jako potočnice lékařská je občas pěstována či sbírána jako salátová rostlina.
Fotografováno dne 21. 6. 2013 (Tovačov, kanál Splavská).